Městská knihovna Ervína Špindlera

Děti jsem moc často nechodí.Ještě počátkem 19. století žili v českých městech osamělí osvícenci a vlastenci, kteří se čas od času spojovali do větších skupinek. Velký rozvoj v otázkách národního života, školství i mimoškolské vzdělanosti přichází po roce 1860, kdy jsou zakládána různá osvětová zařízení, muzea, galerie, veřejné knihovny a čítárny.

Obrozenecké období začíná v Roudnici nad Labem teprve roku 1828 příchodem kaplana Josefa Hochmana, rozeného z Načeradce, který ve škole i na kazatelně probouzel víru v budoucnost. Ze svých příjmů pořídil lidovou knihovnu, která obsahovala 500 svazků knih. Kromě knih půjčoval také časopisy. Napsal a režíroval divadelní hru Massena, kterou nastudoval s ochotníky k prvnímu českému představení v roce 1834.

Roku 1837 přišel z jižních Čech na školu učitelský pomocník Jan Náhlovský, který udržoval čilé styky s pražskými vlastenci, tuto svou aktivitu přenesl i do Roudnice nad Labem. Šířil českou literaturu češtinu a zpěv v židovské německé škole. Po příchodu nového kaplana Jana Nep. Pavly, učili oba tito vlastenci na farní škole česky.

Když se P. Josef Hochman stal v roce 1847 farářem v Košticích, odvezl si svoji knihovnu do nového působiště. Tehdy Josef Náhlovský založil stejně rozsáhlou, novou knihovnu. Své knihy půjčoval také v nedělní opakovací škole, která byla zřízena po roce 1841. Tento vlastenec zemřel předčasně ve věku 39 let na zápal plic (1849). Přestože J. Náhlovský pro občany Roudnice tolik dobrého vykonal, vdova se třemi dětmi se dostala do finanční tísně a nikdo ji včas nepomohl.Nejvíce lidí zde je v pondělí  V této době koronavisus odkládají vrácení knížek do té doby než budou moc vybírat knihy o měsíc.